NATHANSYKES

Fun Story :D Part 1 :)*

12. dubna 2012 v 16:08 | Nathan Sykes 18 |  Fun Story :D
Bylo to asi takhle. Jednoho dne jsem se vzbudila. Chtělo se mi na záchod,tak jsem šla,ale zapoměla jsem na jednu maličkost a to,že u nás byla na prázdninách Katka a tak jsem na ní šlápla. Katka se hned vzbudila a její reakce byla asi takováhle. "Co je,co je,kde je Siva". "Siva?"..zeptala jsem se Katky a ona mi odpověděla,že se jí zdálo,že byla se Sivou na večeři a já jsem jí z toho vytáhla. "Aha,tak to promiň ty paní Kaneswaranová"..odpověděla jsem Katce. Katka se usmála,jak mýlius a hned se mě ptala,kolik je hodin. "Jáj,teprve čtvrt na osm"..řekla jsem. "Co! Tolik! Já doma vstávám v sedm,abych se stihla patnáct minut koukat na plakát Sivy a ve čtvrt na osm se už jdu najíst". "No jo,ale tady nejseš doma! Tady seš u nás a tady je Siva skoro všude okolo tebe!"..řekla jsem. "Ááá,no koukám,koukám,kdyby byl tak alespoň živej"..řekla Katka. Já už bych to nevydržela a tak jsem už šla konečně na ten záchod. Katka se mezitím zakoukala do plakátů Sivy. Když jsem přišla a uviděla Katku,jak se zadívala,tak jsem si šla pro pytlík a bouchla jsem jí ho před obličejem. Katka se tak lekla,až se praštila do hlavy o stolek. "Tak a teď se ti rozsvítilo! Můžeme se jít najíst"..řekla jsem Katce,která se na mě tak zatvářila,jako by mi chtěla i něco říct,ale neřekla. Tak jsme se tedy s Katkou oblíkli a museli jsme jít pro snídani,protože jsme doma zrovna neměli nic čerstvého. Když jsme přišli domů,tak jsme se nasnídali a pak do jídelny najednou přiběhla moje sestra,která začala příšerně ječet,že mám narozeniny. "Ajo,úplně jsem na to zapoměla"..řekla jsem jí. Potom už do kuchyně vtrhli i rodiče s dortem a zpívali. Když jsem sfoukla svíčky,na kterých bylo napsáno 18,tak jsem dostala dárky. Dostala jsem dárek dokonce i od Katky,která narozdíl ode men věděla,že mám dneska narozeniny. Nakonec mi dala dárek mamka. Byly to tři letenky do Anglie a tam také zaplacený Hotel. Všichni byli zvědaví,koho si s sebou vezmu. Já jsem řekla,že pokud se nikdo neurazí,tak bych si vzala Katku a Renču na dámskou jízdu. Mamka mi řekla,že se nikdo neurazí,protože jsou to moje letenky a já si můžu vybrat,kdo se mnou pojede. Sice jsem viděla na sestře,že je trochu naštvaná,ale když jsem jí pak dala jeden svůj dárek,byl to přesně dárek od babičky,tričko s Italskou vlajkou,tak byla zase šťastná. Katka se mě potom zeptala,proč byla moje sestra vyplcaná z Italského trička. Já jsme jí řekla,že je to kvůli Stepovy. "Ahá,jo to je ten Ital viď?"..řekla Katka. "No,proč by asi jinak taky byla vyplácaná z trička s Italskou vlajkou Káčo"..odpověděla jsem. "No jo,já sem blbá"..řekla Katka. "Holky,tak zavolejte ještě tý jedný kamarádce a běžte balit,protože vám za necelé dvě hodiny letí letadlo"..řekla nám mamka. Tak jsem tedy šla zavolat Renče a Katka si mezitím šla zabalit věci. "Ahoj Reni,mám pro tebe bombu".."Čo? Aků bombu".."Jako překvápko. Já,ty a Katka jedeme do Anglie".."Čo? Ako je to možný".."No dneska mám narozeniny a dostala jsem od mamky tři letenky do Anglie a ještě k tomu zaplacený hotel".."Wáu to je bomba a všetko naj".."Děkuju.Tak se zbal,protože nám za necelý dvě hodiny letí letadlo".."Čože? To si za zbláznila né".."Né,vůbec".."Aha,jáj a kam mám prísť".."Jestli by to šlo tak do Prahy na Ruzyň".."Ok,to by išlo a na ako dlho ideme?".."Na tejden".."Dobre,tak zatial".."Ahoj,ahoj". Když jsem domluvila s Renčou,tak jsem si šla taky zbalit nějaké věci. Najednou někdo zvonil. Šla jsem otevřít a za dveřmi stál táta. Popřál mi a dal mi peníze,které se mi mimochodem moc hodily na nákupy. Katka řekla,že si v Anglii vybere nějaké peníze na nákupy v bance nebo v bankomatu. To přesně jsem měla na mysli i já,protože peněz na nákupy není nikdy dost. Když už jsme měli zbaleno,tak nám mamka zavolala taxíka a my jsme se rozloučili a vyrazili na leiště. Po cestě,která trvala asi hodinu a půl jsme s Katkou dělali zase kraviny. Mamka nám totiž zbalila i nějaké jídlo a pití na cestu,tak jsme se s Katkou rozhodli,že si dáme kolu v plechu. Já jsem jí rozdělala a postříkala jsem s tím řidiče a jeho taxík. Měla jsem štěstí,protože řidič byl hodný a tak si z toho nic nedělal. Nic méně jsem mu za to dala chleba se řízkem,který nám do tašky zabalila babička. Když už jsme dorazili na letiště,tak jsme vyhlíželi Renču. Nikde jsme jí neviděli,tak jsme si šli sednout na židle a na koho jsme tam nenarazily. No přeci na Renču. Tak jsme se přivítali a najednou jsme uslyšeli,jak hlásí,že naše letadlo už přiletělo. Tak jsme tedy šli do letadla. Když jsme se uvelebili,tak se najednou letadlo zvedlo a letěli jsme. Najednou,ale Renča vyklopila svojí snídani. Museli jsme zavolat letušku,která to uklidila a Renča se šla na záchod převléknout a umýt. "To z nás tady maj asi velkou radost nemyslíš Káťo".."No to asi určitě". Za pár hodin jsme konečně přistáli. Zastavili jsme si taxíka a ten nás odvezl rovnou do našeho "Hotelu Paradise". "Jojo,hotel ráj"..řekla jsem. Holky byly zvědaví,jak to tam asi bude vypadat,když se to jmenuje Hotel Paradise. Vešli jsme tedy dovnitř a nestačili jsme zírat. Bylo to něco tak nádherného. Na recepci jsme se jakž,takž domluvili a jediný,co jsem pochitila já bylo to,že v tomhle hotelu přespávají hodně často hvězdy. "No,kdyby tady tak spali The WANTED"..řekla Katka. Já s Renčou jsme s ní plně souhlasily. Tak a vyrazili jsme do pokoje. Měli jsme jeden obří pokoj s krásným výhledem. Netrvalo nám dlouho a hned jsme se tam zabydleli. Největší sranda byla,když jsme si všichni dali k posteli na noční stolek zarámovanou fotku svého miláčka,takže já jsem vyndala Nathana,Katka Sivu a Renča Toma. Když jsme to uviděli,tak jsme se začali všichni hrozně smát. Bylo okolo oběda a tak jsme se šli dolů najíst. Samozřejmě,že se celá restaurace koukala jen na nás,protože jsme jak jinak dělali kraviny. Po slavném obědě jsme si šli na sebe hodit nějaké super věci do města a vyrazili jsme ven. Všichni jsme si vybrali nějaké peníze a šli jsme vesele nakupovat. Jen co jsme vešli do New Yorkra,tak tam hráli Battleground. Takže jsme si zase utropily ostudu. Raději jsme z toho krámu odešli co nejrychleji,protože se na nás všichni tak divně koukali. Nejlepší ale bylo,že jsem mohli říkat,co jsme chtěli a oni nám nerozuměli. Nákupy se nám trochu protáhli a když jsme se podívali na mobil,kolik už je hodin,tak nám málem trefil šlak,protože bylo osm hodin a my jsme na nákupy vyrazily okolo jedné hodiny. Tak jsme šli tedy směrem zpátky do hotelu. Najendou do mě vrazil nějakej chlap. Podívala jsem se mu do obličeje a hned jsem ho poznala,byl to ...... To Be Continue :D

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama